1.2.2. Starověká Kartografie

Před třiceti lety by se většina pojednání o starověké kartografii soustředila výhradně na Evropu počínaje geografickými znalostmi starověkých Řeků, dále by popsala římskou kartografii a nakonec by patrně skončila u Byzancie.

Dnes se snažíme věnovat patřičnou pozornost i jiným tradicím mapování, které již nejsou považovány za méně významné než evropská kartografie. Definice map a mapování se značně rozšířila. Mentálním mapám a mapám zachyceným orální histografií přisuzujeme stejnou platnost jako jejich rukopisným či tištěným protějškům. I v případě, že se zaměříme pouze na tištěné mapy, existují ještě další kultury, které musíme vzít v úvahu.

Postup, jakým poznání ovlivňovalo tvorbu map, není zcela jasný. Zatím víme pouze málo o nejranějších výzkumných cestách, i o tom, nakolik se rozšířily znalosti o námořní dopravě. U některých kultur se potýkáme s nedostatkem dokladů, což platí především o Féničanech. Ačkoliv prosluli jako výborní mořeplavci - dopluli až do vod Atlantského oceánu ke břehům Británie, na jih se plavili podél pobřeží Afriky a řecký historik Hérodotos tvrdí, že Afriku dokonce obepluli – neexistují žádné doklady o tom, že by Féničané používali mapy.

Postupný přechod z prvobytně pospolné společnosti založené převážně na lovu a sběru směrem k zemědělským společnostem nastolil potřebu mapování jako nástroje pro vyměřování pozemků, (a v pozdější době vybírání daní), budování sídel, budov, závlahových systémů nebo např. monumentálních staveb. Byly položeny základy zeměměřictví. To je spjato s kartografií a zákresem do plánů a map. Došlo i k rozvoji dalších přírodních věd, především astronomie, matematiky a později geografie. To vše k tomu, že se mapování stalo běžnou součástí života ve vyspělých starověkých civilizacích a nástrojem správy státní moci.

Za hlavní centra těchto civilizací můžeme považovat oblast Starověkého východu (oblast mezi řekami Eufrat a Tigris – Mezopotámie, Sumer, Babylónie, Asýrie), dále oblast Egypta, Číny, Indie, Střední Ameriky, jihoamerických And a v pozdější době oblast Řecka a Říma.

Obr.2.7: Hliněná destička s mapou severu Mezopotámie (vykopávky města Ga-Sur)