Následující kapitola : Vektorový datový model
2.2.1. Rastrový datový model
Rastrový datový model rozděluje zpracovávané území na pravidelné čtverce předem dané velikosti, pro každý čtverec se ukládá charakteristická hodnota.
Ukázka: Následující výškový model je zpracován v rastrovém datovém modelu - zeměkoule je rozdělena na čtverce o hraně 10 úhlových minut a pro každý čtverec je uložena střední nadmořská výška.
Obr.2.2: Ukázka rastrových dat (data převzata z The Earth Resources Observation Systems (EROS))
dodatečně oříznuta na území ČR
Výhodou rastrového modelu je jeho jednoduchost a nenáročnost, pro každý čtverec mapy ukládáme pouze několik hodnot a data se rychle vyhledávají.
Nevýhodou rastrového modelu je omezení na velikost rastru - není možné ukládat ani zobrazovat data přesněji, než je velikost rastru (hrana čtverce). Můžeme sice zvýšit přesnost snížením velikosti rastru, ne vždy to však je možné. Navíc objem dat roste kvadraticky se změnou velikosti rastru (snížíme-li velikost hrany 2× budeme mít 4× tolik dat)
Obr.2.3: Po přiblížení
Druhou nevýhodou je nemožnost přesného zachycení pozice liniových jevů, které nejsou rovnouběžné s hranami rastru.
Po dostatečném zvětšení už vidíme jednotlivé čtverce a nejsme schopni pracovat přesněji, než je velikost rastru.
Pokud jedna hodnota typu celé číslo zabírá 4 byte, kolik diskové paměti potřebujeme pro uložení celé ČR za předpokladu, že používáme čtverec o hraně 1km? Jaký bude rozdíl, pokud použijeme čtverec o hraně 100m? Pomocné informace (hlavičku formátu, apod.) zanedbejte.
Následující kapitola : Vektorový datový model