2.1.1. PREHISTORIE KARTOGRAFIE
Nejstarší nálezy na Moravě
Za jedny z nejstarších dochovaných nálezů umění pravěkých lovců můžeme považovat díla, která vydala naleziště na Moravě, a to zejména výrazně starší Předmostí u Přerova, Dolní Věstonice a Pavlov
. Jeden z takových archeologických nálezů, dokládající abstraktní myšlení u období paleolitu a stáří zhruba 25 000 let, byl objeven na tábořišti lovců mamutů u Pavlova na jižní Moravě v roce 1962. Protože i podle našeho názoru jde o velice významný a stále diskutovaný nález, všimněme si ho podrobněji.
Zajímavá je už historie objevu. Při archeologickém výzkumu tábořiště lovců mamutů zůstaly kosti a mamutí kly na jednom jílovém sopouchu, kde byly vystaveny žáru jihomoravského slunce a přívalům deště. Na podzim, když se tyto kosti a kly uklízely do depozita, odstranili z hrotu jednoho mamutího klu tenkou, ale pevnou vápenitou krustu a objevila se vyrytá kresba.
Obr.2.1.1-1: Kresba vyrytá do hrotu mamutího klu, nalezeného u Pavlova v roce 1962
Jednou skupinou odborníků je kresba považována za záznam živočicha nebo kultovní předmět či prostě za abstraktní výtvor bez hlubšího významu. Pro lepší pochopení tohoto záznamu na mamutím klu je vhodné navštívit přímo tábořiště lovců mamutů u Pavlova a sledovat okolní krajinu s její rekonstrukcí před výraznými zásahy člověka do ní. To znamená alespoň do konce 19. století, kdy základní rysy krajiny od doby kresby vyryté na mamutím klu se vpodstatě nezměnily.
Pokud by tato kresba měla znázorňovat například zvíře, potom záznam by vyjadřoval vysoký stupeň abstrakce, který bychom v malířském umění přirovnávali snad ke směru "kubismu". Pokud ovšem kresba znamená mapový nákres okolní krajiny tábořiště lovců mamutů u Pavlova, pak by šlo o nejstarší dosud známý kartografický nákres krajiny na světě.
Nejpodrobněji popsal tento nález respektovaný archeolog B. Klíma s bohatými zkušenostmi ve svém oboru a množstvím srovnávacího materiálu (KLÍMA B. 1988)
Podle archeologicko-kartografického pojetí má kresba čtyři základní vyjadřovací motivy. V dolní části zleva, asi tři čtvrtiny, může hadovitá křivka dvojlinkou vyjadřovat meandrující tok řeky Dyje i s laloky snad zatopovaných území. Poslední čtvrtina by pak představovala erozí rozbrázděné jílové svahy, které ve 20. století zanikly v důsledku činnosti cihelny, která je použila jako hliniště. Dvojlinku vpravo nahoře ztotožňuje B. Klíma s Klentnickým potokem. Na vyvýšeném místě nad stykem hadovité dvojlinky se sráznými jílovými svahy by dvěmi soustřednými oválky mohlo být znázorněné tábořiště lovců mamutů. Všechny tyto části kresby by pak byly půdorysným znázorněním v podstatě rovinného rázu krajiny. Nad tábořištěm v pravé horní části by v organizované změti souběžných křivek mohly být bokorysem znázorněny Pavlovské kopce. Půdorys a bokorys by snad nejlépe vyjadřovaly charakter okolní krajiny při pohledu z vyvýšeného tábořiště lovců mamutů. Každopádně jde o fascinující umělecký výtvor dávného prapředka.
Prehistorické nákresy s mapovými prvky paleolitického stáří jsou nálezy dvou kostěných destiček z r. 1891 s "mapou" cest a stezek v okolí jeskyní švýcarského Schaffhausenu.
Obr.2.1.1-2: Kostěné destičky s mapovými prvky
Podobné objevy byly učiněny na skalách (malby na skalních stěnách) údolí sibiřského Jeniseje, u Ladožského jezera a na Ukrajině. Tam je zvlášť pozoruhodný nález s neobyčejně složitou rytou kresbou na zlomku mamutího klu odkrytou na dávném sídlišti v obci Mezerič (Ukrajina), která zachycuje čtyři nepravidelné kruhy ohraničené zvláštními útvary. Jsou pokládány za stanovitá obydlí složená z mamutích kostí a začleněná do dané terénní situace na břehu řeky a pod řadami stromů na skloněném svahu. Je proto vysvětlována jako krajinný náčrt, jakási mapa, která vznikla kresbou kamenného rydla někdy před 13-14 tisíci lety.
Obr.2.1.1-3: Kresba na zlomku mamutího klu ze sídliště Mezerič(Ukrajina)
Podobná svědectví vydala hlavně některá mladší ukrajinská naleziště jako Mezin, Timonovka, Jelisejeviči – vůbec první takovou kresbu zachránil při objevu mamutích kostí již koncem minulého století v Kirillevské ulici v Kyjevě V. V. Chvojka, který byl českého původu, a který se pro záslužné objevy pravěkých památek stal jedním ze zakladatelů ukrajinské archeologie.
Nástěnná mapa z vykopávek sídliště Çatalhöyük byla nalezena v r. 1963 v turecké Anatolii. Podle radiokarbonové analýzy je datována do roku 6200 př. n. l. Na délku měří přibližně necelé 3 metry a podle nálezce Jamese Mellaarta zobrazuje město samotné.
Obr.2.1.1-4: Nástěnná mapa z vykopávek sídliště Çatalhöyük
Ze 3.tisíciletí př. n. l. pochází rytina loveckého revíru na Majkopské stříbrné váze. Je z vykopávek velké mohyly (kurhanu) v blízkosti kavkazského Majkopu (1897) a jsou na ní patrny prvky sumerského umění. Je uložena v petrohradské Ermitáži.
Obr.2.1.1-5: Rytina loveckého revíru na Majkopské stříbrné váze
Asi z poloviny 2.tis. př. n. l. je tzv. Bedolinská mapa, objevená r. 1914 jako skalní kresba na ledovcových ohlazech u Bedoliny v údolí řeky Oglio v sev. Itálii (nedaleko Capo di Ponte). Je to 4m dlouhý plán, který je dílem Camunů, obyvatel této oblasti v době bronzové. Mapa zobrazuje cesty, vodní toky, zavlažovací kanály, značky porostů, studny (kroužky uprostřed s tečkou) a chatrče.
Obr.2.1.1-6: Skalní kresba na ledovcových oblazech, Bedolina (Itálie)
Obr.2.1.1-1: Kresba vyrytá do hrotu mamutího klu, nalezeného u Pavlova v roce 1962
Kel je uložen v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně, jeho kopie je v pražském Národním muzeu a jeho reprodukce např. i v Národním muzeu ve Washingtonu. - Obrázek byl naskenován z Geografického kalendáře na r.1995, vydaného Nakladatelstvím České geografické společnosti.)
Obr.2.1.1-2: Kostěné destičky s mapovými prvky
http://paleosite.free.fr/propulseur/origine/photo/albidx/images/full/kesslerloch%20groupe.jpg
Obr.2.1.1-3: Kresba na zlomku mamutího klu ze sídliště Mezerič(Ukrajina)
Harley, J.B. – Woodward, D.: The History of Cartography, Volume I., University of Chicago Press, Chicago&London 1987, str.71
Obr.2.1.1-4: Nástěnná mapa z vykopávek sídliště Çatalhöyük
http://www.atamanhotel.com/catalhoyuk/oldest-map.html
Obr.2.1.1-5: Rytina loveckého revíru na Majkopské stříbrné váze
http://www.mythinglinks.org/NearEast~Anatolia.html
Obr.2.1.1-6: Skalní kresba na ledovcových oblazech, Bedolina (Itálie)
http://www.europreart.net/preart.htm
