2.1. PO�TKY KARTOGRAFIE

Máme pouze mlhavé a nejasné zmínky o tom, jaké byly představy světa primitivního člověka v dobách dávno minulých, kdy neexistovaly ještě žádné mapy. Zřejmě považoval nebe za střechu svého životního prostoru a svět za mořem za místo pobytu ďábla. Již v těchto dobách hrála velkou roli astronomie a později teprve geografie.

Není známo, kdy a kde přesně byla vyhotovena první mapa, jisté však je, že mapy či mapové nákresy byly konstruovány pravděpodobně dříve než vznikl psaný jazyk. K této činnosti vedla lidstvo nutnost zapamatovat si místa (či se v nich orientovat), která pro ně měla životní význam, ať již z hlediska hospodářského, válečného nebo jiného. Podobu těchto prvních "map" nejlépe dokládají archeologické nálezy, dochované zejména na mamutích klech, plochých kostech, vyryté do kamene, zaznamenané na hliněných destičkách, na kovových předmětech, mnohem méně se dochovaly na kůžích, kůrách a podobně. Nejstarší z nich můžeme datovat až do období paleolitu cca 25 000 let př.n.l.

Další ukázkou vzhledu prvních map mohou být i objevy jednoduchých map z 19. století u tehdejších primitivních národů a kmenů – jedná se převážně o mimoevropské kultury. Západní kartografie dlouho neprávem opomíjela a víceméně kritizovala tento pro ně nepřesný a nevědecký pohled na mapování. Poznání jiných mapových tradic ovšem zpochyb�uje donedávna zavedenou představu evropské kartografie prezentované jako nejlepší. Jiné kultury vyvinuly jiné způsoby předávání obdobných informací, které se snažíme předávat i my, například údaje o vzdálenosti, komunikacích a charakteru terénu v krajině včetně rozmístění řek či hor.

Velkou roli při tvorbě map nejen v dávné minulosti měla kultura, ideové představy a hlavně náboženství daného regionu. Člověk se snažil znázor�ovat Zemi jako součást širšího kosmologického celku, jenž zahrnoval třeba i nebe nebo peklo, do svých výtvorů vkládal působení božské prozřetelnosti, vztahy mezi dobrem a zlem, světem lidí a sférami nadpřirozena. Prostor byl tehdy chápán velmi odlišným způsobem od současného moderního pojetí. A proto, abychom dokázali porozumět podstatě mapování, kartografické kultuře a různým mapám a glóbům vyrobených v mnoha společnostech, je nutné si uvědomit, že je nelze posuzovat vždy podle našich současných kritérií.(BLACK J. 2005)

Obr.2.1-1: Piktogramy z mladší doby kamenné, I-N-Eten v pohoří Tassili, Alžír

Zdroje k obrázkům:
Obr.2.1-1: Piktogramy z mladší doby kamenné, I-N-Eten v pohoří Tassili, Alžír
http://www.phil.uni-passau.de/histhw/tutcarto/czech/index-frames-cz.html

PĹ™edcházejĂ­cĂ­ kapitola : SVĚTOVÉ DĚJINY
Následující kapitola : PREHISTORIE KARTOGRAFIE