3.4.3. GEORG MATTHAÜS VISCHER TYROLENSIS
Třetím autorem mapy Moravy byl Jiří Matěj Vischer Tyrolský. Mapa Moravia marchionatus pelustratus et delineatus ... byla vytištěna z mědirytin roku 1692. Celkový rozměr mapy je 120 x 80 cm v měřítku cca 1: 187 700 se zakreslenou zeměpisnou sítí v rámu mapy. Patří k cenným dokumentům první epochy moravské kartografie novověku. Topografický obsah mapy je podrobnější než na kterékoliv mapě jeho předchůdců a blíží se náplní Müllerově mapě Moravy z roku 1716. Horopis, znázorněný kopečkovým způsobem, je v hlavních rysech uspokojivý, zaznamenává např. Pavlovské vrchy i moravský svah Českomoravské vrchoviny sestupující daleko do vnitrozemí. Vodopis, řeky a rybníky, na této mapě je zaznamenán daleko úplněji než horopis, ovšem také s omyly a nepřesnostmi. Lesní porosty jsou uvedeny jen sporadicky. Místopis – opevněná města, města, městečka, vesnice, zámky, kláštery, vinice, léčivé lázně, sklárny, kamencové hutě, železné hamry, doly na zlato a stříbro a prameny minerálních vod – je znázorněn hlavně uvnitř moravských hranic. Hrady, zámky, kláštery a některé další objekty jsou kromě smluvených znaků vyznačeny i drobnokresbami, které vystihují hlavní rysy budov. V protikladu s četnými nepřesnostmi Vischer prokazuje svůj smysl pro detail, např. větvení řeky Moravy, názorné podání průlomu Vláry pásmem Bílých Karpat apod.
