3.4.2. JAN AMOS KOMENSKÝ
Patrně nejznámější a nejpopulárnější mapou Moravy je dílo Jana Amose Komenského, které se dočkalo mnoha vydání v průběhu téměř dalších 150 let. Důvodů, jež vedly J.A. Komenského k sestavení nové mapy Moravy bylo několik, některé z nich uvádí on sám přímo v dedikaci mapy. K těm hlavním patří přání J. A. Komenského, aby mapa sloužila víceméně jako turistická (v tehdejší době spíše poutnická) mapa pro všechen lid, jeho záměrem bylo opravit nepřesnosti Fabriciovy mapy a je možné, že mapa vznikla i na zakázku holandských vydavatelů atlasů. Mezi nepotvrzené domněnky patří úmysl použít mapu pro vojenské účely jako tzv. pochodovou mapu – Ladislav Velen ze Žerotína tehdy sloužil v dánské armádě, která se chystala táhnout na moravské území. Úmyslem sestavit mapu se zaobíral již v mládí v důsledku svých studií na německých univerzitách, kde se seznámil jednak s praktickou geodézií a pak také s kartografickou produkcí. Znal dílo Pavla Fabricia a z nedostatku jiných podkladů použil právě jeho mapu jako výchozí pramen, který ovšem podrobil ostré kritice. J. A. Komenský znal velkou část Moravy již ze svého mládí a později ve funkci biskupa Jednoty bratrské vykonal mnoho dalších cest, ze kterých vytěžil pro svojí mapu množství informací, oprav a zdokonalení. Jako chráněnec významného moravského rodu Žerotínů měl i přístup do knihoven a archivů, odkud mohl čerpat další důležité zdroje (náčrty panství, cestovní itineráře). Ačkoliv studoval geodézii, přednášel jí a napsal spis Geometria, pro svojí mapu ještě nepoužil klasické geodetické konstrukční základy, jak je známe z pozdější doby. V této době se totiž tyto znalosti praktikovali pouze při lokálních zaměřeních malých částí území. Komenského metoda při zpracování rukopisu vlastní mapy tak spočívala především v úpravě Fabriciovy mapy, kterou doplnil na základě vlastních cest, svědectví současníků, tištěných itinerářů a rukopisných záznamů vzdálenostních údajů.
Poprvé byla jeho mapa Moravy vydána v roce 1624 z velké Goosovy tiskové desky v amsterdamské dílně N. J. Visschera-Piscatora. Charakteristickým znakem těchto map je pás vedut (pohledů) čtyř měst, a to Polné, Olomouce, Brna a Znojma – při horním okraji mapy, dedikace Ladislavu Velenovi z Žerotína vlevo nahoře a titul mapy MORAVIAE / NOVA ET POST OMNES / PRIORES ACCURATIS / SIMA DELINEATIO. / auctore I. A. Comenio.
Mapa má jednoduchý vnější rám bez voluty, rozměry rámu mapy přibližně 51 x 41cm, měřítko mapy podle zeměpisné sítě přibližně 1:480 000 a podle kresby obsahu mapy přibližně 1:530 000. Jako rytec je uveden Abraham Goos. Oproti Fabriciově mapě Moravy z roku 1569 je tato mapa nesrovnatelně lepší, přesnější v obsahu, správnější a spolehlivější v názvosloví. Zaznamenává na 880 míst popsaných a dalších více jak 250 míst nepopsaných. Také znázornění říční soustavy je značným pokrokem.Hlavní směry řek jsou vystiženy, toky protékají správnými sídly a stékají se podle skutečnosti. Zákres hor a vyvýšenin, průsmyků, lesů, mostů a přechodů přes řeky, orientačně důležitých objektů, vybraných dolů, skláren, lázní a zřídel a zvláště vinic svědčí o autorově poctivém přístupu ke zpracování rukopisné předlohy. Podle této nejstarší Goosovy tiskové desky či výtisku byla vyryta druhá tisková deska označená rovněž AGoos sculpist.
Základním rozlišovacím znakem je, že na těchto výtiscích je navíc vně jednoduchého rámu ještě ozdobný rám, tzv. voluta. Jinak jsou oba typy map na první pohled téměř nerozeznatelné. První vydání bylo z této druhé Goosovy desky vytištěno v roce 1627, dále 1633, 1645, a 1644 a potom ještě nedatované po roce 1680 a po roce 1709. Poté byla Komenského mapa Moravy ještě v četných vydáních z více než deseti tiskových desek více než 150 let. Většina těchto výtisků map byla součástí atlasů nebo knih, známe však i výtisk Komenského mapy Moravy upravený jako příruční (cestovní) mapu v celokoženém dobovém pouzdře, nebo také jako kartografické kuriózum na srdcové pětce v karetní hře z roku 1678. V českých zemích vyšla poprvé Komenského mapa Moravy až po smrti svého autora v publikaci T. J. Pešiny z Čechorodu (T. J. Pessina de Czechorod: Mars Moravicus), vydané v Praze 1677 pod názvem MORAVIA / olim regnum / nunc / Marchionatus) (Morava, dříve království, nyní markrabství).
O tom, jak byla Komenského mapa Moravy v té době žádaná, svědčí i fakt, že pod jeho jménem byla rozšiřována Fabriciova mapa Moravy se zastaralým obsahem mapové kresby a zkomolenými názvy. Je tedy ironií osudu, že jedna z nejméně zdařilých odvozenin map, kterou chtěl Komenský novým dílem upravit, nese jeho jméno.
Největší sbírku všech druhů Komenského mapy Moravy vlastní Muzeum Komenského v Přerově.
