3.3.5. EGIDI SADELER

V roce 1620 vyšla v Amsterdamu další téměř shodná mapa od Jiljího (Egida) Sadelera (pracoval na dvoře Rudolfa II., sídlil v Praze). Sadeler se přímo považuje za původce mapy, podle některých pramenů ji snad sestrojil kolem roku 1605. Mapa má stejný název jako Zimmermanova mapa, pouze je doplněn dovětek Petrus Kaerius coelavit, Egidius Sadeler delineavit a Joannes Janssonius excudit. Mapa je rozsahem, úpravou i obsahem podobnější Zimmermanově mapě než mapě Arentinově. Obě mapy, Zimmermanova i Sadelerova, mají stejný rámec se zeměpisnými souřadnicemi (48°16’ - 50°58’ severní zeměpisné šířky, 29°54’ - 34°28’ východní zeměpisné délky na dolní rovnoběžce, 29°30’ - 34°54’ východní zeměpisné délky na horní rovnoběžce). Místo půdorysných plánů měst obsahuje Sadelerova mapa šest vedut - Čáslav, Cheb, Chomutov, Louny, Praha a Slaný. Dále jsou po stranách doplněny čtyři postavy v krojích.

Předpokládá se, že všechny tři mapy měly jediný společný podklad, který se ovšem nedochoval. Vzhledem k velikosti zobrazeného území mohlo jít o mapu střední Evropy, jejímž autorem údajně mohl být Tadeáš Hájek z Hájku.