2.4.6. MEZINÁRODNÍ MAPA SVĚTA 1:1 MILIONU
Snaha o vytvoření jednotné mapy pro svět ožila znovu v r. 1891 na bernském geografickém kongresu, kdy A. Penck podal návrh na vydání mezinárodní mapy světa v měřítku 1:1 000 000. Definitivní stanovy pro tuto mapu byly schváleny v r. 1913 a ještě téhož roku byl vydán její první mapový list Budapest.
Za referenční plochu byl použit Clarkův elipsoid (1880). Kartografické zobrazení vyrovnávací modifikovaná polykonická metoda americká, ztn. že obrazy poledníků jsou přímkové a nadto obrazy poledníků +-2°od středního jsou délkově zachovány, obrazy rovnoběžek jsou nesoustředné kružnice. Od r. 1953, kdy řízení na této mapě přešlo na kartografické byró OSN, bylo zobrazení změněno na Lambertovo úhlojevné kuželové a od 60. let došlo k zásadní změně směrnic pro tvorbu mapy - používá se Hayfordův elipsoid a Gaussovo kuželové zobrazení se dvěma délkojevnými rovnoběžkami, vzdálenými vždy 40° od okrajových rovnoběžek listu. Pólové oblasti jsou ve stereografickém zobrazení na sečnou rovinu, takže celá mapa je úhlojevná.
Mapové listy jsou označovány písmeny NA až NV na severní, resp. SA až SV na jižní polokouli, přičemž N značí sever a S jih od rovníků, písmena A až V náleží rovnoběžkovým pólům o výšce Δφ=4° a dále čísly 1 až 60, přičemž dvojúhelníkové pásy o šířce Δλ=6° s vrcholy v pólech mají počátek číslování od poledníku 180°od Greenwiche směrem od západu k východu. Naše státní území leží na listech M33 a M34.
Listy mezinárodní mapy světa mají kromě zobrazovací metody, rozsahu a označování listu vyhovovat dalším podmínkám. Barevná hypsometrie v barvách zelených a hnědých je po vrstvách omezených vrstevnicemi 200-500-1000-1500-2000-2500-3000-4000-5000m, kromě toho mohou být vloženy další 100m vrstevnice. Světová moře mají hloubnice 200-500-1000-3000-5000 m. V mapě je užit výhradně metrický systém. Pro situaci jsou mezinárodně stanoveny symboly, také velikosti a druhy písma. Názvosloví podle zásady "cuius regio eius nomen"(čí země, toho názvy).
Každý vyspělý stát zpracoval a vydal mapové listy z území svého státu a území, která byla pod jeho správou, a dále si tyto státy rozdělily zbývající teritoria států třetího světa, které nebyly schopné zmapovat a vydat mapové listy vlastních území, a také si rozdělily plochy světových moří. Komplet mezinárodní mapy světa 1:1 000 000 by měl 510 m2 mapové plochy.
První světová válka přinesla provizorní sérii map. V letech 1922-1945 byly mj. publikovány všechny listy pro Latinskou Ameriku a Sovětský svaz. Druhá světová válka přerušila práce na této mapě a při bombardování Southhamptonu byla většina archivního materiálu zničena.
Mezinárodní mapa světa 1:1 000 000, ač nedokončená, měla sice nepřímý, ale velký vliv na geografickou kartografii. Podnítila snahy o jednotné mapové znázornění světa, stala se základem mezinárodní, tzv. normální letecké mapy 1:1 000 000 ICAO, podkladem některých dalších map a atlasové tvorby; klad listů byl převzat pro další topografická díla a mezinárodní mapu světa 1:2 500 000, ovlivnila jednotným klíčem a hypsometrickou stupnicí produkci různých zemí. Dala podnět ke vzniku dalších jednotných map pro celý svět a to jak geografických tak tematických.
