2.4.4.4. RUSKO
Vraťme se k počátkům ruské kartografie. První ruskou mapou byl Bolšoj čertěž, rukopisná mapa moskevského carství z druhé poloviny 16. století, kterou znovu nakreslili r. 1627. Podle ní zpracoval r. 1614 mapu Ruska amsterdamský kartograf Hessel Gerritsz (1581-1632). První mapa Sibiře – Čertěž Sibiri je z r. 1667 a nakreslil ji po kolonizaci Sibiře tobolský vojvoda Petr Godunov (zemřel 1670) na rozkaz cara Alexeje Michajloviče. Velký Čertěž vsěj Sibiri zhotovil v letech 1697-1711 sibiřský letopisec Semjon U. Remezov (1642-1720) na hrubém plátně o rozměrech skoro 3x4 aršiny ( asi 2x3 metry) a orientované k jihu. Jeho dílem je také atlas s 23 rukopisnými mapami nazvanými Čertěžnaja kniga Sibiri (1699-1701) – 20 map zobrazuje okruhy jednotlivých měst, jedna uvádí národnostní rozdělení na Sibiři, další zakresluje Velikopermskou zemi a poslední je souhrnným listem.
Potřeba přesných map se jevila v Rusku už v době vlády Petra I. Velikého (1622-1725). Ze zahraničních odborníků byl do Ruska povolán francouzský astronom a kartograf Joseph Nicolas Delisle ( de l´Isle, 1688-1768), bratr Guillama, aby usměrnil a koordinoval tamější kartografickou činnost a který od založení r. 1739 řídil geografický department Ruské akademie věd (ta byla založena 1724).
Prvními pracemi, které vznikly díky podpoře Petra Velikého, byly mapy mořských pobřeží, po r. 1720 též mapy jednotlivých újezdů a gubernií. Dozor nad kartografickými pracemi a vyměřováním v celém impériu byl svěřen Ivanu K. Kirilovi (1695-1737). Ten, na rozdíl od Francouze J. N. Delisla, zastával názor, že mapy je nutné pořídit v krátké době, třeba na úkor kvality. Mapy byly zpracovány nejčastěji v měřítku 1: 420 000 bez geodetických základů.
V r. 1745 vyšel akademický atlas Ruska Atlas Rossijskoj. Obsahuje 21 mapových listů, z čehož první dva jsou přehledné listy mapy Ruska 1:8 673 000, 13 listů map evropského Ruska 1:1 428 000 a šest listů map asijského Ruska 1:3 780 000. Když J. N. Delisle opustil Rusko, ujal se řízení geografického departmentu švýcarský matematik Leonhard Euler (1707-1783) a po něm v r. 1757 Michail Vasiljevič Lomonosov (1711-1765). Za jejich řízení byl doplňován a opravován Akademický atlas a ruské mapy se vyrovnaly mapám používaným v jiných zemích.
V letech 1765-1885 probíhalo v evropských guberniích Ruska tzv. generální mapování v měřítku 1: 8 400 ( 1 palec = 100 sáhů) z něhož vznikly mapy újezdů a atlasy gubernií – celkem 195 375 okrskových plánů, ovšem bez astronomického a triangulačního podkladu. Topografické mapování začalo r. 1822 a jeho produktem byla jednoverstová mapa ( 1 palec = 1 versta, 1:42 000). Vynikajícím dílem byla tříverstová mapa evropského Ruska (1:126 000), která začala vycházet r. 1845. Přehledná mapa (1:420 000)- desetiverstová mapa je z let 1865-1871, zatímco pro asijskou část Ruska byla do r. 1884 vydána pouze stoverstová mapa (1:4 200 000) na osmi listech.
