2.4.4. REFORMACE KARTOGRAFIE

Kolem roku 1700 dochází k dalšímu významnému přerodu kartografie, jenž dostává označení reformace kartografie. Jde o úplnou změnu v prostředcích a způsobech pořizování map, neboť základem kartografie se stává zeměměřictví.

Podkladem map je triangulace, dochází k měření velikosti zemského tělesa, k určování zeměpisných souřadnic mnoha míst. Tyto práce už nedokáží provádět jednotlivci, ale ujímají se jich státní vědecké a zejména vojenské instituce a dochází k cílevědomým vojenským měřením a mapováním.

Od poloviny 18. století dochází v Evropě k rozvoji podrobného mapování většinou pro vojenské potřeby. Vyvíjí se také mapovací metody a techniky zobrazování reliéfu.