2.3.1.3. PODROBNÉ MAPY JEDNOTLIVÝCH ÚZEMÍ

I za temné doby středověku a celkového úpadku všeobecné vzdělanosti, v období tzv. kartografie církevních otců, probleskovaly již počátky nové doby. Jednak byly přesněji propracovány některé krajiny na mapách světa, pokud byly autorům map blízké, např. Německo na ebstorfské mapě, jednak už se začínají objevovat mapy nového druhu, a to podrobnější znázornění jednotlivých zemí.

Nejstarší známá podrobná mapa je mapa Anglie, jejímž autorem je Matthew Paris – benediktinský mnich. Vytvořil čtyři kopie okolo roku 1255-1259. Mapu orientoval k severu, ale Skotsko si představoval jako ostrov.

Mezi další podrobné mapy patří tzv. Goughova mapa z období kolem r. 1360, pojmenovaná po antikváři Richardu Goughovi (1735-1809). U této mapy byl nejprve nakreslen obrys Británie, částečně podle portolánové mapy a částečně podle mapy světa, do něj pak byly vepsány informace převzaté pravděpodobně z nějakého cestopisu. Naznačuje i trasy a vzdálenosti a existuje domněnka, že byla jedinou svého druhu a byla určena pro vládní úředníky.

Vedle map zobrazující velká území existovaly hlavně v Anglii a Itálii také plány měst a panství. Na těchto mapách vidíme kresby, například budov a mostů, z nichž je patrné, že mapy částečně sloužily také jako piktogramy. Většina takovýchto plánů pochází z období po roce 1400, což naznačuje, že mapování hrálo velkou roli v místních sporech o hranice pozemků.

Zatímco do poloviny 14.stol. mapy využívali především učenci, od této doby rostl počet map vytvořených pro praktické účely. Nicméně písemné dokumenty zatím byly běžnější než mapy a plány. (Black J. 2005)