3.6.6. TEREZIÁNSKO-JOSEFSKÝ KATASTR
Po smrti Josefa II. zahájili stavové boj proti josefskému katastru a proti urbární úpravě.( Touto úpravou zůstalo celkové daňové zatížení sice zhruba stejné, ale ulevilo se poddaným a značnou část jejich břemen musela převzít vrchnost – svoboda její půdy zanikla a zaměřením se dosti přesně určila rozloho pozemků.
Nástupce Josefův, Leopold II., zrušil 1.4. 1791 josefský katastr a urbární úpravu a zavedl opět katastr tereziánský. Avšak výsledky josefského měření, které ukázaly neuvěřitelné rozdíly proti výsledkům dřívějších odhadů, měly za následek, že pro tereziánské ocenění se od r. 1792 vzala za základ výměra půdy z josefského měření a byli zdaněni všichni stejně, poddaní i vrchnosti. Poněvadž dominikální půda byla oceněna v exaequatoriu níže než rustikální ve čtvrté berní rule, trval i nadále určitý rozdíl a nespravedlnost ve zdanění poddaných. Takto upravený katastr se nazýval tereziánsko-josefský.
V r. 1792 přišel zřejmě nezasvěcenec na nápad využít josefského katastrálního mapování pro sestavení mapy státu – úmysl předem odsouzený k nezdaru. Způsob provádění josefského mapování nestačil ani na sestavení mapy obce, natož na většího územního celku. Hlavní chybou tu bylo, že se šlo proti geodetické zásadě o postupu z velkého do malého a začalo se s měřením pozemků bez pevné geodetické kostry. Polní náčrty, pokud vůbec byly vyhotoveny, nebyly jednotné a měly různou přesnost. Důsledek toho byl, že takto kvapně provedeného měření, odlišné od úmyslu císaře Josefa II., se nedalo dále využít.
