3.6.2. PRVNÍ BERNÍ RULA
První berní rula z r. 1654 – První rustikální katastr
Král konečně rázně zasáhl sám a začal znovu ukládat daně patenty bez sněmu. Proto první berní rula z r. 1654 ( také ROLE-CATASTRUM ROLLARE) jako výsledek „jenerální vizitace“ byla už neodkladným opatřením berní správy, aby se konečně dověděla, kolik má každé panství poddaných, jaká je rozloha nesvobodné zdanitelné půdy a která je to půda. Vrchnosti ve svých přiznáních často šidily a poplatnou půdu připojovaly do té doby ke své jako svobodnou. Po r. 1654, tj. po založení první berní ruly, to již nebylo prakticky možné, protože tento rok je rozhodujícím datem pro právní charakter půdy. Půda v berní rule byla nadále zapsaná jako nesvobodná a zdanitelná.
Mezitím na Moravě daňové podklady podle „zbrojních koní“ ( daň podle počtu poddaných a podle majetkové jednotky oceněné na 20 000 zlatých) měly podobný osud jako osedlostní podklady v Čechách. Moravský sněm konečně rozhodl v r. 1655 o změně dosavadní berní ruly na berní „lán“. Nová jednotka se zavedla po přiznání rolí a vinohradů. Lán byl něco podobného jako v Čechách osedlost a měl různou výměru podle 3 bonitních tříd, přibližně 70, 100, 142 korců. Komise měly i zde zhlédnout pozemky a panství na místě a určit bonitní třídu. Kromě toho měly jít dům od domu a porovnávat přiznání a zápisy v urbářích. V každé vsi měly vyměřit pole. V tom se na Moravě šlo dále než v Čechách. Výsledek je znám pod jménem „lánová vizitace“ a má asi stejnou hodnotu jako v Čechách první berní rula. Je to první rustikální katastr moravský, měl však svoje nedostatky a byl zralý k nové revizi jako v Čechách.
Proti zápisům v první berní rule se objevilo velmi brzy mnoho stížností. Vrchnosti si stěžovaly, většinou oprávněně, na vysoký počet osedlých. Jednotka „osedlý“ měla mít 70 korců z půdy přiznané v berní rule. Nápravu měla přinést nová zhlédnutí, při nichž se půda měla rozdělit do tříd: 1.dobrá půda, 2. prostřední, 3. neúrodná. Český sněm schválil revizi berní ruly v r. 1666, nařídil tzv. „jenerální vizitaci“, ale už v r. 1669 jí zastavil jako příliš nákladnou, nejistou a novotu nebezpečnou i nebývalou. No Moravě se postupovalo obdobně, avšak s větším úspěchem. Moravští stavové se v r. 1669 usnesli na generální revizitaci, která trvala 10 let a jejímž výsledkem měl být daňový systém s podklady, které jsou známy pod názvem „lánské rejstříky“. Role a vinohrady byly rozděleny do 3 tříd a krom toho byla uložena kontribuce 30 krejcarů na každý komín.
V Čechách se množily stížnosti, ale k nápravě nedocházelo – role chátraly, protože poddaný nechával z nich stále větší díl ležet ladem a při vyvrcholení bídy zběhl z gruntu.
