1.2.4. Novověká kartografie

18. a 19. století

Od poloviny 18. století probíhají podrobná mapování jednotlivých států na geodetických základech. Se zvyšováním časové a finanční náročnosti dochází k přesunu mapování od jednotlivců na stát resp. armádu. V tomto období vznikají podrobné mapy Francie, Německa, Anglie, Rakouska-Uherska a dalších států. V tomto období dochází také ke zdokonalení vyjádření terénu. V roce 1799 Švýcarský poručík J.G. Lehmann publikuje metodu pravých šraf. (Vrstevnice se začaly používat mnohem později.)

Soukromý sektor vytváří velké zeměpisné atlasy (např. Stielerův, Berghausův, Andreesův....). Dochází také k prudkému rozvoji matematické kartografie (vznik nových zobrazení). Poprvé v historii dochází k rozlišení kartografie na praktickou a teoretickou.

20. století

Na počátku 20. století vznikají snahy o vyhotovení jednotné mapy pro celý svět v měřítku 1 : 1mil. 1913 vydán první list (Budapešť).

Od 1. poloviny 20.století probíhá mapování fotogrammetrickými metodami. Po první světové válce začínají vznikat první národní atlasy. Postupně se začíná více prosazovat DPZ a další speciální kartografické techniky (litografie…..).