3.3.3. PAVEL ARETIN Z EHRENFELDU
Pražský měšťan Petr Aretin z Ehrenfeldu vytváří další mapu Čech, která se později dočkala mnoha vydání v nizozemských a anglických atlasech.Tato mapa se také používala jako vojenská mapa během třicetileté války.
Mapa s názvem Regni Bohemia nova et exacta descriptio (Nový a přesný popis Království českého) vyšla pod Aretinovým jménem v roce 1619 a také v roce 1632. Tato vydání byla tištěna z měděných desek (766 x 574 mm) a jako autor rytin je podepsán Paulus Bayard sculpsit Prague. Vydání se lišila vyrytím nápisu Ab auctore recognita et aucta Anno Salutis 1632 do písmena O ve slově descriptio v názvu mapy. V pravém dolním rohu je kartuš,která obasahuje dedikaci - Patriae honori ac utilitate D(at) Cons(ecra)t Paulus Arentinus ab Ehrenfeld, civis Antiq. urbis Pagensis anno exulcerati saeculi MDCXIX (K poctě a užitku vlasti věnuje a zasvěcuje Pavel Aretin z Ehrenfeldu občan Starého města pražského v roce 1619). Na okrajích jsou umístěny postavy v dobových krojích (šest ženských postav vpravo, šest mužských vlevo) - díky tomuto tematickému obsahu je mapa velmi ceněná také mezi etnografy. Vpravo nahoře je vyobrazen český lev, vlevo nahoře pak císařský orel.
Z matematického hlediska má mapa měřítko 1 : 504 000 a západní strana Čech je oproti skutečnosti stočena o 9° k východu. Mapa obsahuje 1157 sídel, včetně abecedně seřazeného jmeného rejstříku a souřadnic v českých mílích od levého horního rohu mapy. Dále je na mapě zakreslena mílová stupnice na rámu a souřadnicová síť (na šířku 42 českých mil, na výšku 35 českých mil). Obvod Čech je 123 a ⅓ míle, vzdálenost od západu k východu 40 mil, vzdálenost od severu k jihu 35 mil a výměra 859 čtverečných mil. Na levém okraji bylo vytištěno měřítko,které po nalepení na dřevěný lineál mělo sloužit k odečítání souřadnic.
Popis mapy je v češtně (velká písmena) i v němčině (malá písmena). Na Aretinově mapě je poprvé zakresleno politické rozdělení Čech na patnáct krajů. Na mapě můžeme nalézt šestnáct smluvených značek.
Vodopis není příliš přesný - v prvním vydání je zakreslena řeka Chrudimka, která teče sice rovnoběžně s Labem, ale opačným směrem a u Třebochova ústí do Orlice. Tato chyba byla ve druhém vydání opravena - Chrudimka byla odstraněna a přidány byly řeky Loučná, Divoká Orlice a Doubravka. Dalšími chybami je spojení Ohře přes Krušné hory se saskými řekami, kterém se v mapě vyskytuje dokonce dvakrát nebo zakreslení Kladské Nisy, která protéká Broumovským výběžkem jako Stěnava a vlévá se do Úpy. Popsány jsou řeky Labe, Úpa, Metuje, Orlice, Chrudimka, Jizera, Cidlina, Ploučnice, Ohře, Vltava (pramen je zakrytý kresbou andělíčka), Malše, Lužnice (s rybníkem Jordán u Tábora), Blanice, Mže (její přítoky jsou zakresleny, ale nepojmenovány). Nakresleno, ale nepojmenováno je velké množství dalších vodních toků včetně zahraničních.
Horopis je poměrně přesný, ale chybí jeho popis. Pouze u Krkonoš je nápis Krkonoše neboli Obří hory, v nichž démon, zvaný od obavatelů Rýbrcoul, ukazuje nadpřirozenou moc (Krkonosse vel montes gigantum in quibus Daemon quem incolae Ribenzal vocant mirabilem dei protestatem monstrat).
Druhé vydání mapy bylo určeno pro válečné účely - jako důkaz se uvádí rukopisná mapa z roku 1633, která byla vytvořena právě na podkladu Aretinovy mapy východních Čech a Kladska a obsahuje dokreslené vojenské údaje.
Třetí vydání v roce 1665 pořídil mědirytec a přítel Karla Škréty Daniel Vusín (narozen kolem roku 1626 ve Štýrském Hradci, později žil v Praze, kde také roku 1691 zemřel). Pozdější již nedatované vydání pochází od jeho syna, mědirytce a knihkupce Kašpara Vusína (1664 - 1747, Praha). Také třetí vydání obsahuje některé změny (nešlo ovšem o nově vytvořené tiskařské desky, ale o přerytí desek původních.
Petr Aretin pocházel z Uherského Brodu, v létech 1600 až 1608 byl mladším radním písařem v Klatovech, kde sňatkem získal velký majetek. Následoval jeden rok (1608) ve funkci druhého písaře Starého města pražského a tři roky (1609-1612) ve službách Petra Voka z Rožmeberka jako český sekretář. V této době získal základní měřičské znalosti při tvorbě rukopisné mapy zábřežského panství v měřítku 1:21 630. Po smrti Petra Voka se Petr Aretin opět vrátil do Prahy (podzim 1612), kde o rok později zakoupil dům na Starém městě a v roce 1615 získal od císaře Matyáše erb a přídomek z Ehrenfeldu. Aktivně se zúčastnil stavovského povstání a po jehož porážce odešel do exilu - v roce 1627 emigruje do saského města Pirna, které leží nedaleko Drážďan. V roce 1632 se při saské okupaci Čech nakrátko vrátil do vlasti, po opětovné emigraci do Pirny o něm již nejsou další zprávy.
