3.3.1. MIKULÁŠ KLAUDYÁN
V roce 1518 vydal první mapu Čecha také první mapu středoevropského státu český bratr, mistr Mikuláš Klaudyán (zemřel 1522 Lipsko). Klaudyán byl především mladoboleslavským lékařem a knihtiskařem. Jako lékař se prezentoval například překladem a vytištěním knihy Eucharia Rhodana-Röszlina Zpráva o naučení ženám těhotným a babkám pupkořezným netoliko prospěšná, ale také potřebná. V roce 1511 navštívil Erasma Rotterdamského, kterému doručil bratrské vydání Apologie, vyšlo 1507 v Norimberku, za účelem vytvoření posudku. Během psaní posudku Klaudyán procestoval především severní Německo.
Předlohou k mapě byla nejspíš starší mapy střední Evropy od Erharda Etzlauba. Tyto mapy měly především sloužit poutníkům na cestě do Říma během milostivého léta roku 1500 - proto mají jižní orientaci, aby poutníci nemuseli mapy na cestě do Říma obracet. Na první mapě je zakresleno kromě jiného také 22 českých, moravských a slezských měst – Praha, Most, Žatec, Loket, Cheb, Tachov, Plzeň, České Budějovice, Kutná Hora, Jihlava, Telč, Třebíč, Znojmo, Mikulov, Brno, Vyškov, Olomouc, Lipník nad Bečvou, Nový Jičín, Ostrava, Frýdek a Těšín. Na druhou mapu byly přidány Louny, Beroun, Příbram, Horažďovice, Nymburk, Litoměřice, Bělá pod Bezdězem, Šternberk, Opava a Uherský Brod. Obě mapy obsahují i cesty. Na první mapě je zakreslena pouze cesta z Krakova přes Moravu do Vídně. Na druhé mapě jsou ještě doplněny následující cesty: Praha – Norimberk, Praha – Kutná Hora – Jihlava – Třebíč – Brno a Olomouc – Vratislav.
Mapa byla do dřeva vyřezána již v roce 1517Ondřejem Košickým (Andreasem Kaschauerem), ale k vytištění došlo až o rok později v roce 1518 v norimberské dílně Jeronýma Höltzla.
Vlastní mapový list má rozměry 46 x 55 cm, je jižně orientovaný. Jižní orientace byla zvolena nejspíš podle Etzlaubových předloh – ve středověku se používala především proto, že kompas byl tehdy spojen s malými slunečními hodinami, jestliže si uživatel zorientoval mapu, stál na jejím severním okraji a nemohl si stínit. Jedno z nepřesností mapy je nesouhlas rámu mapy se světovými stranami. Měřítko mapy se pohybuje mezi 1 : 637 000 až 1 : 685 000.
Mapa obsahuje symbolický výškopis (značka listnatého porostu – tato značka zároveň symbolizovala lesy i pohoří). Hory na mapě obklopují celé území Čech a Kladska, kromě Chebska. Jediným naznačeným pohořím jsou Krkonoše – krkonos. Ve vnitrozemí jsou zobrazena následující pohoří a lesní celky: masiv Žaltmanu, Orlické hory, Bezděz, Ještěd, Ralsko, České středohoří, černokostelecké lesy, lesy na Sázavě (pod Zručí nad Sázavou), lesy na soutoku Sázavy a Vltavy, Železné hory, Českomoravská vrchovina (mezi Pelhřimovem a Havlíčkovým Brodem), lesy na střední Vltavě (nad Zvíkovem), lesy na střední Mži, Brdy (mezi Rokycany a Březnicí), lesy na severním Strakonicku, Plánicku, severním Nepomucku, mezi Rokycany a Přešticemi a mezi Plzní a Stříbrem. Především v jižní části Čech jsou lesy a hory poměrně špatně identifikovatelné. V mapě jsou zakresleny také některé řeky (Wltava, Labe, Ohrze, Gizera, Worlice, Sazawa – k názvu je připojen přívlastek rzeka; bez popisu jsou ještě zakresleny Berounka, Lužnice a Otava).
Obchodních stezky jsou zobrazeny řadami teček – milníků, po 9,5 km. Zobrazování cest pomocí milníků bylo převzato z Etzlaubových map. Na litoměřickém výtisku jsou milníky ještě doplněny hnědými, dnes již vybledlými tahy štětcem. Mapa obsahuje tematické informace - města jsou rozlišena na kališnická (utrakvistická) – symbol kalicha a katolická - klíče, královská - koruna a panská – hlava koně - Klaudyjánova mapa byla první mapou na světě, kde byla sídla rozdělena podle náboženského vyznání. Celkově lze na mapě bezpečně určit 280 sídel – měst (37 královských, z toho 30 kališnických a 7 katolických; 52 panských, z toho 21 kališnických a 31 katolických), městeček (59), hradů, zámků, tvrzí a klášterů (131).
Do současné doby se zachoval pouze jediný původní výtisk, který je uložen v Státním oblastním archivu v Litoměřicích. Druhé vydání mapy vytvořil basilejský kartograf Sebastian Münster v roce 1545 a třetí o pět let později pro své dílo Kosmografie (cena těchto výtiskůse pohybuje od 15 000 do 35 000 Kč). Zachovaly se také kopie pocházející z počátku 19. století, které vytvořil František Jakub Jindřich Kreibich. Mapu převzal také italský rytec Zalteri, který ji převedl na mědirytinu a změnil její orientaci na severní. Zalteri se dopustil mnoha chyb, například ve východních Čechách si přimyslel dvě nová města - Gradec a Traloue.
