2.4.3.1. NIZOZEMÍ
V pol. 16. stol. přechází těžiště kartografie do Nizozemí a 100 následujících let je zlatým věkem nizozemských map a atlasů. Jejím nejvýznamnějším představitelem „otcem nizozemské kartografie“ je Gerhard Mercator (1512-1584) – narodil se německým rodičům poblíž Antverp, po vystudování na univerzitě v Louvain se později přestěhoval do Duisburgu, kde založil jeden z nejdůležitějších kartografických domů. Jeho hlavní zásluhou je osvobození kartografie od vlivu Ptolemaiovy Geografie, předstižené již dobou velkých objevů, zdokonalení mapového písma tj. odpoutání se od gotického písma a přijetí italiky (kurzívy), přísná kritika pramenů atd.
Jeho mapa Evropy (1554) opravuje podstatně, ač ne ještě zcela, přehnané rozpětí Středozemí ( z původních 62° na 53°, ale přesto ještě stále o 9°více). Na této patnáctilistové mapě pro zákres použil Münsterovo podání Klaudyánovy mapy (1518) a zasadil je správně do zeměpisné sítě. Morava, která v této době ještě žádnou tištěnou mapu neměla, je u něj také. Dnes je Mercatorovo jméno uváděno ve spojení s loxodromickým zobrazením na mapě světa "ad utum navigantinum emendate accomondata" z r. 1569, které mělo značné přednosti pro námořní mapy.
Vydal první část svého atlasu r. 1585, ale celé dílo vyšlo až po jeho smrti. Stalo se tak r. 1595 péčí jeho syna Rumolda (1547-1599) a název zněl Atlas sive cosmographicae meditationes de fabrica mundi et fabricati figura (Atlas čili kartografické úvahy o vzniku světa o podobě, který tím nabyl). Je to tedy první užití názvu „Atlas“ pro kartografické dílo. Označení je odvozeno od jména mauretánského (tj. severoafrického) krále, který je vyobrazen na titulním listu sbírky. Z několika důvodů toto dílo nepřineslo větší komerční úspěch až do doby, kdy Jodocus Hondius zakoupil předlohy (tiskové desky) od Mercatorových dědiců, přidal další mapy a tím celé dílo zdokonalil. Poprvé se atlas Mercatora a Hondia objevil v r. 1601 a do roku 1640 vyšel téměř padesátkrát. Jeho syn Henricus a zeť Jan Janssonius rozšířili atlas až na 11 svazků se 400 nádherně rytými a bohatě kolorovanými mapami. Po Janssonově smrti převzali atlas jeho zeťové Johan Waesberger a Elizée Weyerstraert, kteří spolupracovali i s anglickým vydavatelem Mosesem Pittem, který použil nizozemské tiskové desky map pro svůj atlas (1680-82). Avšak toto dílo brzy získalo konkurenci ve významné práci Willema Blauea.
Blízkým současníkem Mercatora byl Abraham Ortelius (Ortell 1527-98) rovněž syn německých rodičů, usadil se v Antverpách. V květnu 1570 vydal sbírku map na 53 listech pod názvem Theatrum Orbis Terrarum (Divadlo světa) v uznávaném Plantinově vydavatelství v Antverpách. Je to první moderní atlas zeměpisných map jednotně zpracovaných a vydaných podle pevné koncepce. K němu je připojen i seznam 87 autorů map. Toto dílo mělo okamžitý obchodní úspěch. Ve vydání r. 1573 je v katalogu autorů poprvé uveden „Paulus Fabricius Medicus, Moranium, Vicanae Austriae 1570. Idem Austriem promittit“ a jeho mapa Moravy pod číslem 27A, v r. 1575 byl Ortelius jmenován geografem španělského krále Filipa II. a toto postavení mu umožňovalo neomezený přístup ke shromážděným znalostem portugalských a španělských průzkumníků. Orteliův katalog sloužil mnohokrát při pátrání po starých mapových předlohách, hlavně pak po těch, které měl A. Ortelius jen v rukopisu. Bez něho by mnohý autor nebo jeho dílo zůstali neznámé. Atlas měl celkem 41 vydání v různých jazykových mutacích a jeho poslední edice z r. 1612 obsahovala už 129 mapových listů.
Před Mercatorovým atlasem vydal také Gerard de Jode (1508-1591) svoje Speculum Orbis Terrarum r. 1578. Patří k velkým vzácnostem, protože po dalším vydání r. 1593 , které pořídil jeho syn Cornelius de Jode, firma zanikla.
Zakladatelem velké rodiny kartografů, výrobců přístrojů a vydavatelů, která výrazně poznamenala celé 17.století, byl Willem Janszoon Blaeu (1571-1638. Blaeu od 1619?), narozen v Alkmaaru, studoval u velkého astronoma Tycha de Brahe a začal samostatně pracovat v Amsterdamu r. 1596. Původně začal vydávat jen dodatky k Orteliovu a Mercatorovu atlasu. Po smrti Jodoca Hondia mladšího (1629) se Blaeuovi podařilo zakoupit některé tiskové desky Mercatorova atlasu, ale od r. 1634 tu byl již samostatný Atlas novus v šesti svazcích. Jeho slavnější syn Joan (1596-1673) se svým bratrem Corneliem (1610-1648) pokračoval ve výrobě a rozšiřování atlasu, který v r. 1662 dosáhl v latinské verzi 11 svazků, v holandské 9 svazků, německé 9 svazků, francouzské 12 a španělské 10 svazků. R. 1672 však byl Blaeuovský závod zničen velkým požárem a desky, které byly mohly být zachráněny odkoupil jiný nizozemský podnik – Pieter Schenk a Gerhard Valck.
Amsterdam se tak stal brzy střediskem výroby map, glóbů, atlasů, tabulek a navigačních přístrojů. Tuto výrobu ovládli tři rodinné podniky – Hondiové, Janssonové a Blaueové.
Na zvláštní objednávků bohatých odběratelů byl Blaeuův atlas rozšiřován o další tištěné i rukopisné mapy jiných autorů i vydavatelů a o jiné grafické výtvory. Tak vznikl v letech 1640-1680 i monumentální superatlas obsahující 2115 listů ve 46 fóliových svazcích a čtyřech dalších doplňcích určených pro amsterdamského advokáta Laurentia van der Hema (1621-1678). Tento tzv. Hemův atlas přešel r. 1730 do majetku Evžena Savojského a od r. 1737 ho vlastní Rakouská národní knihovna ve Vídni.
Z četných další nositelů dobrého jména nizozemských kartografů a vydavatelů jmenujme zejména dynastii Johanna Nicolaa Vischera (Piscatora 1587-1637) a jeho dědici stejného jména. Jejich atlasy byly velmi rozšířené až do zač. 18.stol, kdy tiskové desky koupil a ve vydávání atlasů do r. 1720 pokračoval Pieter Schenk (1645-1715), který společně s Gerardem Valckem (1626-1720) se stal i majitelem zbytků Bleauova závodu. Také firma Frederickem Wittem (1616-1698) uváděla po tři generace do obchodu mapy a z nich sestavované atlasy až do r. 1712, kdy zanikla, ale tiskové desky získal jiný amsterdamský mědirytec a nakladatel Pieter Mortier (zemřel 1711), k jehož dědicům později přistoupil Johannes Coven (druhá čtvrtina 18.stol.). Také firmy Justa Danckertse (1630-1695), Huycha Allardta (1637-1684), Joachima Ottense (asi 1663-1740) a další vydávali bohatě zdobené atlasy.
